Když zavítáte do prostoru vánočních trhů, s velkou pravděpodobností se tu objeví jeden nebo více stánků s polodrahokamy. Většina z nich je broušených a leštěných a zaujmou vás zejména svým vzhledem. Pestrobarevnými vzory, neuvěřitelnými kombinacemi vnitřních struktur, vytvářejícími složité obrazce, které je zatěžko i pojmenovat, natož je napodobit.
Přitom většina z nich, ač jsou skutečně překrásné, nedokáže ani zlomek toho, co zeolit. Ten je naopak velmi nenápadný a jako polodrahokam by v tržnici pravděpodobně neobstál, tak vidíte, jak relativní je zrakový vjem, a jak může, jak se říká, „zdání klamat“.
Zeolit zná spousta lidí jako velmi užitečný minerál, jeho původ souvisí se sopečnou činností před miliony lety, kdy na povrch oceánské vody dopadal sopečný prach, a vytvářel díky svému složení zvláštní, nenapodobitelnou strukturu. Uvnitř zeolitu se nachází velmi složitý komplex dutinek, drobných chodeb, což napodobuje jakousi mycí houbu. Dutinkami může proudit vzduch nebo voda a uvnitř se na jejich povrchu zachytávají různé nečistoty, takže je to vlastně perfektní filtrační materiál. Stačí pak zeolit rozdrtit do potřebné frakce a můžete s ním nakládat, jak je libo.
Jednou z forem jeho využití je bazénová filtrace. Může zcela nahradit křemičitý písek, a to není zdaleka vše:
Zeolit do filtrace lze rozdrtit na přesnou velikost zrn tak, aby byla stejně velká, jako u filtračního písku do bazénových filtrací, takže filtrování probíhá, jak uvnitř dutinek, tak i zvenčí pomocí ostrých hran zrn, mezi nimiž se nečistoty zachytávají.
Dalším pozitivním jevem je tzv. výměna iontů, k té dochází díky tomu, že je uvnitř zeolitu zastoupena řada minerálů v iontové struktuře, a ty se ochotně vyměňují s ionty škodlivých látek ve vodě a v ovzduší, tím pádem je tento minerál schopen doslova odchytat z vody toxický čpavek, který se do ní uvolňuje z našeho potu.
